OTÁZKY A ODPOVĚDI

Jak vznikl exorcismus?

Katolická církev poskytovala službu exorcismu od jejího vzniku. Zlé duchy vyháněl Ježíš Kristus i apoštolové. Evangelia mluví zcela otevřeně o Ježíšově boji proti démonům. Ježíšovo veřejné působení začíná jeho bojem se Satanem při pokušení na poušti a Ježíš vyhrává. Ježíšovu moc uznávají démoni, jak se píší evangelisté: „Boží Syn přišel proto, aby ďáblově činnosti udělal konec.“ (1 Jan 3,8) „Ježíš sám přišel proto, aby vyvrátil království zlého ducha a nastolil království Boží.“ (srov. Lk 11,20)

Ďábel, tedy kníže tohoto světa, jak ho nazýval sám Ježíš, byl opravdu mocný a považoval se za nepřemožitelného vladaře tohoto světa. Ježíš je ale silnější, svojí smrtí na kříži a zmrtvých vstáním, ho odzbrojuje ho a bere mu to, co zlý duch uzmul Bohu. Tento přímý střet má rozhodující význam pro naše pochopení vykupitelského díla vtěleného Božího Syna. Náš Mistr osvobozoval posedlé z moci zlého ducha a jasně při tom rozlišoval mezi exorcismy a uzdravením z chorob. Ježíš předal tuto mimořádnou moc nejprve apoštolům, posléze učedníkům a nakonec těm, kdo v něj uvěří.

Apoštolové vyháněli zlé duchy za Ježíšova života i po jeho vzkříšení a nanebevstoupení. Na boj se zlým duchem kladli velký důraz. Sv. apoštol Petr vyzývá: „Buďte střízlivý a bděte, protože váš protivník ďábel jako řvoucí lev obchází a hledá, koho by mohl zhltnout. Postavte se proti němu, silní vírou.“ Svatý Jakub říká: „Proti ďáblu se vzepřete, a uteče od vás. Víme, že jsme z Boha, ale celý svět má v moci zlý duchů. Apoštol Pavel důrazně připomíná: „Vedeme přece zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti knížatům a mocnostem, proti těm, kdo mají svou říši tmy v tomto světě, proti zlým duchům v ovzduší.“

Exorcismy se během staletí staly prvkem evangelizace. Od 4. stol. se katolická církev rozhodla ustanovit exorcismus jako svátostinu, aby se lidé mohli snáze orientovat a odlišit velké množství podvodníků a šarlatánů. Exorcistou je tedy kněz, který byl pověřen a do této služby ustanoven diecézním biskupem na základě kánonu 1172 kodexu kanonického práva. Tato svátostina je ustanovena k posílení účinnosti obřadu vymítání zlého ducha a především k tomu, aby těm, kdo hledají pomoc u oficiálního exorcisty, zaručovala, že se neobracejí na podvodníka, ale na kompetentního člověka. Církev tím neubrala nic z moci vyhánět zlé duchy v Ježíšově duchu modlitbou za osvobození, kterou dal Ježíš všem, kdo v něho věří.

I přes to se po prvních třech staletích od exorcismů téměř upustilo. Až do té doby bylo v katolickém světě mnoho exorcistů. V oné dějinné epoše však došlo k hrůznému jevu honů na čarodějnice, totiž k tomu, že se přestal na lidech, kteří se zdáli být posedlí, vykonávat exorcismus a místo toho byli upalováni. V reakci na tyto výstřelky, jež vedly k démonizaci plně všeho, postupně vymizeli a upadly v zapomnění veškeré prostředky k nápravě situací tohoto druhu. Skončilo se tedy s vykonáváním exorcismů a často také s vírou v existenci ďábla.

Nyní se situace pomalu zlepšuje. Některé diecéze mají i více exorcistů se svými týmy, bohužel v některých zatím exorcista jmenován nebyl.

Zpět

Kdo je to exorcista a jeho tým?

Exorcista je katolický kněz, který je biskupem pověřen touto službou. Tento kněz se musí vyznačovat zbožností, věděním, moudrostí a bezvadným životem. Je to člověk, který přibližuje lidi k Bohu, někdo, kdo v mnoha případech ujišťuje a uklidňuje ty, kteří jsou přesvědčeni, že je pronásleduje smůla, že jsou obětí čar nebo prokletí ze strany nepřátelského člověka. Mnohdy jim toto tvrzení vnukli lidé, u nichž hledali radu, jako jsou kartářky, mágové, jasnovidci. Úkolem exorcisty je rozptýlení zbytečných obav, ale také provádění exorcismů, jestliže vidí, že jsou pro to důvody. Tváří v tvář člověku, který žádá o pomoc, musí umět exorcista rozlišit také mezi psychosomatickým onemocněním a soužením ďábelského původu. K tomu je zapotřebí velké zkušenosti. Není pochyb, že osvobození od přítomnosti démona nebo od sužování ďáblem je plodem mimořádného Božího zásahu podobného zázračnému uzdravení.

Kněz exorcista má kolem sebe pomocníky – tým lidí, kteří se také modlí. Tito lidé musí být lidmi hluboké modlitby a také pevných nervů. Nesmí být exaltovaní a snadno podléhající dojmům. Všichni pomocníci i kněz jsou vázáni plnou mlčenlivostí.

Zpět

Co dělat, když se cítím být pod nadvládou zlého ducha?

Nejprve je potřeba zdůraznit, že boj se zlým duchem bývá dlouhodobý. Proto, aby mohl kdokoliv tento boj vyhrát, je bezpodmínečně nutné, aby sám chtěl a snažil se. Někteří exorcisté říkají, že na člověku je až 90% snahy. Ostatních 10% je modlitba exorcisty a dalších lidí. Takto soužený člověk se musí radikálně rozejít se vším špatným, co v životě dělá a celou silou se přimknout k Bohu. Není možné, aby člověk docházel na modlitbu exorcismu a přitom zůstával v nějakém těžkém hříchu. Dále je nutné zbavit se všech amuletů, kyvadel, horoskopů, desek Oija.., satanských symbolů a zlé hudby, prostě všeho toho díky čemu je člověk svazován zlým duchem atd.

Velkým pomocníkem jsou pro katolíky svátosti a svátostiny. Hlavně dobrá svatá zpověď a svaté přijímání. Každý se může modlit a obracet se na Boha s prosbou za osvobození.

Zpět

Jak probíhá exorcismus?

Dříve než dojde k samotnému exorcismu, tak si s Vámi promluví osoba pověřená biskupstvím. Mnohdy je to psycholog, psychiatr atd. S tímto odborníkem můžete probrat Vaši situaci. Poté se potkáte k rozhovoru s exorcistou. Exorcista v rozhovoru mimo jiné hledá, jaké byly přístupové cesty zla. Po úvodním rozhovoru pokud to uzná exorcista za nutné, dochází k první takzvané diagnostické modlitbě exorcismu. Poté dle projevů a mínění exorcisty můžete být pozváni na další modlitby. Samotná modlitba exorcismu není žádná senzace.

Možná Vás na začátku zarazí, že jsou tam kromě exorcisty další lidé. Jsou to pomocníci exorcisty – jeho modlitební tým. Tito lidé se modlí s exorcistou a případně pomáhají, abyste sobě nebo exorcistovi při modlitbě neublížili. Tito lidé jsou pečlivě vybráni a zachovávají tajemství. Nejdříve se posadíte do křesla nebo lehnete na lůžko. Modlitba začíná křížem a modlí se žalmy z bible a další modlitby. Při modlitbě se používá svěcená voda, svěcený olej, štola a kříž. Délka modlitby závisí na okolnostech od 20 minut do 2 hodin.

Zpět

Jak poznám zlo ďábelského původu?

Jsou to obtíže nebo utrpení, u nichž nelze vysledovat psychosomatický původ a jsou důsledkem přímého působení zlého ducha.

Nejzávažnější obtíž, jakou ďábel může způsobit je posedlost. Vzniká takřka dojem, že démon je uvnitř lidské bytosti, zmocnil se jí natolik, že používá její ústa k mluvení, nebo používá její údy, a tak dochází k mimořádným jevům, které navíc upoutávají značnou pozornost málo informovaných lidí. Posedlost je samozřejmě nejtěžší formou obtíží, ne vždy má však tak zjevné a nápadné projevy, kdy se člověk válí po zemi a při dotyku svěcené vody cítí pálení, jako by to byl oheň. Existuje mnoho posedlostí ďáblem a ty nejběžnější z nich neprovázejí tak nápadné úkazy, ale projevují se velkým utrpením a vážnými fyzickými i psychickými obtížemi. K nim často dochází právě během exorcismů, protože to jsou okamžiky, kdy je démon nucen ukázat se zjevněji. Posedlost se ale také nemusí navenek vůbec nijak projevit.

Sužování je situace, kdy člověk není posedlý, ale trpí vážnými obtížemi způsobenými démonem. Rozlišit tato sužování od přirozených obtíží není snadné. Takhle postiženým člověkem byl starozákonní Job. Byl zasažen na zdraví, bohatství i citech, ale nebyl posedlý, nebyl v něm démon. Případy sužování jsou častější než posedlost.

Ďábelská obsese – svázanost je stav, když někoho přepadají nutkavé myšlenky, z nichž se nemůže nijak vymanit a které jej přivádějí k zoufalství a v extrémních případech k sebevraždě.

Zamoření je pojem, který je vyhrazen pro domy, předměty a zvířata. Už svatý Origenes popsal příklady exorcismů vykonaných nejen za účelem osvobození člověka, ale také míst předmětů a zvířat. Nejběžnější případ každého exorcisty je žádost, aby exorcizoval dům, v němž se dějí věci, které nemají přirozené vysvětlení.

Další forma obtíží je démonická závislost, k níž dochází, uzavře-li člověk se satanem takzvanou smlouvu krve, nebo zcela vědomě přilne k satanovi a stane se na něm závislým a jeho otrokem, aby za to získal přízeň lidí a úspěch.

Zpět

Jaké jsou příčiny útoku od zlého?

První příčina je smlouva se satanem. Je to výslovné přání, což nutně vede k závislosti na něm.

Druhá příčina je Boží svolení, k němuž dochází bez jakéhokoliv lidského zásahu. Je to něco zvláštního a takovou událost nacházíme vylíčenou také v Bibli: Job, sv. apoštol Pavel. Obdoby tohoto Božího dovolení nalezneme i v životech mnoha svatých, kteří dokonce trpěli posedlostí ďáblem. Pán posedlost nebo sužování dovolil k jejich posvěcení.

Třetí příčinou je kletba. Člověk se může dostat do jedné z uvedených obtíží způsobených démonem, jestliže byl někým proklet. Kletbou se rozumí působení zla druhé osobě za pomoci démona. Nejčastější formou je očarování nebo svázanost, zlořečení, uhranutí, macumba a woodoo. Kletba je tedy obecný pojem a vyznačuje se tím, že postižená osoba na ni nenese vinu: není to ona, kdo souhlasil s démonem, ale je zde pozvání démona nějakou další osobou, která pronáší kletbu. Osoby, které žijí ve spojení s Pánem v milosti posvěcující, jsou vůči kletbám téměř imunní.

Zpět

Jaké jsou příznaky útoků?

Nejtypyčtějším příznakem je odpor k posvátným věcem. Tento odpor se může projevit různými postoji a chováním i banálním jako je zívání při vstupu do kostela nebo modlitbě. Jsou to maličkosti, které mohou mít přirozené příčiny, ale všechny dohromady vedou k určitému podezření. Naprosto zjevým příznakem je omdlévání při vstupu do kostela nebo násilné reakce na požehnání jako je pád na zem a svíjení se, případně schopnost rozeznat svěcenou vodu, dokonce třeba přimíchanou do jídla.

Rituál z roku 1998 a následně typická edice z roku 2004 ukazují tytéž parametry, které při kontinuitě s Rituálem z roku 1614 byly zopakovány a upřesněny:

„Podle trvalé praxe jsou považovány za ďábelské posedlosti: mluvit plynule neznámými jazyky nebo rozumět tomu, kdo jimi mluví, odhalovat skryté a vzdálené věci, vykazovat síly, které jsou větší, než odpovídá věku nebo fyzickému stavu. Jedná se ale o znamení, která mohou vytvářet prosté příznaky, a tudíž nesmí být nutně považována za pocházející od ďábla. Je proto třeba dávat pozor také na jiná znamení, zvláště mravního a duchovního řádu, která odhalují v různé formě ďábelský vstup – zásah. Mohou to být: silná averze, odpor k Bohu, K nejsvětější osobě Ježíšově, k blahoslavené Panně Marii, ke svatým, k Církvi, k Božímu slovu, k posvátným skutečnostem, zvláště ke svátostem, k posvátným obrazům. Je třeba věnovat pozornost vztahu mezi všemi těmito znameními s vírou a duchovním nasazením v křesťanském životě. Zlý duch je především Božím nepřítelem a všeho toho, co uvádí věřící do kontaktu s Božským spásným konáním."

Zpět

Kolik stojí exorcismus?

Exorcismus je svátostina katolické Církve, a proto je jako každá svátostina nebo svátost vždy úplně ZDARMA. Je to také jednoduché rozlišovací znamení pro všechny ty, kteří tuto službu hledají a nechtějí naletět mnohým podvodníkům. Stačí se zeptat na cenu a zda je dotyčný katolický kněz, který má pověření od svého biskupa konat exorcismy. Tedy kdykoliv po Vás bude někdo chtít peníze, tak se nejedná o katolický exorcismus.

Zpět